Po včerejším nákupu rajčat, které mě stály asi tolik co kilo kaviáru (možná proto, že opravdu voněla a chutnala jako rajčata), jsem se vrátila k myšlence domácího pěstování zeleniny. Možnosti jsou malé, náš byt nemá ani balkon. Jen jedno okno vede na jih, ostatní jsou severní. Zkusila jsem na severní straně zaexperimentovat, ale uchcípaná trojice bylinek mi dala najevo, že opravdu nemá smysl snažit se přehlížet pravidlo, že většina rostlin potřebuje hodně světla. Britta Riley to ví, a proto používá rostlinky rovnou místo záclon. Tady je její krátká výživná přednáška na TED o tom, jak se stát v paneláku farmářem.

 

 

Nejsem si jistá, jestli bych něco takového chtěla mít na okně, ale projekt se pořád posouvá a nenápadně ukazuje, že města by měla zvýšit svoji potravinovou soběstačnost. Nejen v New Yorku, ale i v Anglii už se začínají ozývat praktické geny zemědělských předků. A někteří Angličané volají potom, aby se místo muškátů či ibišků pěstovalo v parcích a na ulicích něco, co se dá sníst. Někde už takové projekty fungují způsobem zvaným "guerilla gardening", kde angažovaný městský "zahradník" vysadí s povolením nebo bez něj jahody třeba přímo na autobusové zastávce (i když tam by to jahodám asi taky zrovna nesvědčilo). Zelenina a ovoce je pak volně dostupná komukoliv ke snězení. Zakladatelka projektu Norah Hamill si nic nedělá z občasného ničení rostlin a optimisticky předpokládá, že se viník aspoň dozví něco o tom, odkud se bere jídlo. Žádné postřiky a žádná dramatická uhlíková stopa, kterou po sobě zanechávají letadla než se k nám dostanou s banány z jižní Ameriky.

 

Nesmyslnost současného trhu s potravinami dobře dokládá rozhovor z čt24, který jsem nedávno zaslechla. Švédská firma vyrábějící polotovary zadá firmě třeba v Irsku zpracování masa. Irové souhlasí, shrábnou peníze, ale zpracování masa přemístí do nějaké země, kde je to vyjde levněji, třeba na Kypr. Kypřané se snaží ušetřít a tak místo masa hovězího přimíchají levnou koninu dejme tomu z Rumunska. A pak polotovary s koňským masem zaplaví celou Evropu a navíc se ještě zjistí, že sem tam se do těchto výrobků jako bonus dostala z několika koňů analgetika. Tak snad se místo tisíců zbytečně nalétaných a naježděných kilometrů časem spíše rozšíří metody, díky kterým budou potraviny ke spotřebitelům putovat co nejkratší vzdálenost.

 

Share

Komentáře   

 
0 #1 Kvído 2013-03-23 17:53
:lol: hmm. Skvělé by bylo využití nevyužitých městských střech. První věc před "citygardenizac í" by to ale chtělo nejdříve snížit množství aut a exhalací ve městě, aby jsme nepapali rajčata s olovem ;-)
Citovat
 

Přidat komentář



Prosím, tato skládačka ukáže, zda nejsi robot. Nemusí být přesná.
Pokud tě tato malá hra už nebaví, tak se stačí ZAREGISTROVAT ZDE
 
 
 
 
 
Nejpopulrnj blogy recept