Veganský penzion v Kryštofově údolí a kam zajít v Liberci

Pozor, otevřeno v novém okně. PDFTisk

Pátek, 18 Listopad 2016 00:00

 zima01

 

Kolegové v práci mě překvapili a dali mi jako svatební dar pobyt ve veganském penzionu Vital v Kryštofově údolí. Vyšlo to nakonec tak, že jsme přijeli přesně v den, kdy tu začalo poprvé sněžit.

 

Číst dále: Veganský penzion v Kryštofově údolí a kam zajít v Liberci

 

Na tůře

Pozor, otevřeno v novém okně. PDFTisk

Neděle, 05 Červenec 2015 17:35

na ture

 

Minulý rok jsme v devítičlenné skupině zažili skutečný „road trip“, který začal v Bělehradě a skončil na řeckém Korfu. Měli jsme naplánovaný také výstup do makedonských hor a na ten bylo potřeba se obzvlášť dobře připravit. Naše zásoby jsem zdokumentovala (omlouvám se za rozostření), ale nemělo už smysl zveřejňovat moje poznatky na konci srpna, a tak jsem si chystala aktualizaci letos. Chystám se už od začátku června :)

 

Vegetariánskou, natož veganskou, restauraci jsme na našich zastávkách v balkánských zemích (Srbsko, Makedonie, Albánie, Řecko) neobjevili, ale nebyl problém najít v běžném zařízení vegetariánské možnosti. V tomhle směru bych obzvlášť chtěla vyzdvihnout Makedonii, kde jsem jedla po celou dobu božská jídla a cenově jsme se maximálně přiblížili průměrným pražským cenám, ale jídlo bylo spíše levnější. Narazili jsme na místní pochoutky, třeba ajvar v Srbsku a Makedonii nebo rýžové qifqi v Albánii. Mimo restaurace jsme využivali útrob našich krosen a zeleninu a ovoce dokupovali na místních trzích. Při přípravě ještě v Praze jsme nakoupili v obyčejné sámošce (Vávra!), ve speciálce na ořechy a sušené ovoce (Diana),v DM drogerii, v orientálním obchodě (viz níže) a v bioobchodě. V posledním případě bych doporučovala bioobchod v Bělehradské. Nejdražší položkou byly ořechy a sušenky, ale člověk je za ně nakonec hodně rád. Důležité pro nás bylo, mít hodně bílkovin z důvodů fyzické náročnosti, a proto je tu docela dost sójových výrobků. Číselný seznam uvnitř článku.

 

mnichuv talir

 

Číst dále: Na tůře

   

Yotam Ottolenghi - Plenty More (minirecenze)

Pozor, otevřeno v novém okně. PDFTisk

Pátek, 08 Květen 2015 15:04

plenty 1

 

Byla by škoda nechat zmínku o této kuchařce jen na facebooku, když je krásných kuchařek spousta a leckterá zbytečne zapadne, a tak bych se tu ráda podělila o svůj nový přírůstek Plenty More zaměřený na zeleninu, obilniny a luštěniny.

 

Po prvním nadšeném prolistování se mi zdálo, že většina receptů je veganská. Po druhém zevrubnějším prozkoumání odhaduji, že podíl veganských receptů je asi z 60% a zbytek je vegetariánský. Malinko mě rozčiluje až příliš lékarensky podaný seznam ingrediencí (25 g, 35 g porce koření apod.). Zvláštní je také členění kapitol podle způsobu úpravy jídla (Tossed, Grilled...), osobně mi nejvíce vyhovuje rozdělení podle ročních období. Na druhou stranu je tu obsáhlý rejstřík a záložka, takže rychle najdete, co potřebujete.

 

plenty 2

 

Číst dále: Yotam Ottolenghi - Plenty More (minirecenze)

   

Co si přečíst u čaje

Pozor, otevřeno v novém okně. PDFTisk

Čtvrtek, 28 Listopad 2013 20:59

chickpea mag copy

 

Uvařte si třeba čaj ze zázvoru, medu a šťávy z limetek a jdeme na to. Mám tři fajn tipy na čtení. Nekupuju si časopisy o vaření, maximálně si prolistuju Albert magazín, nemám k receptům z časopisů velkou důvěru, všechno mi přijde tak nějak na efekt a stačí mi prolistovat a vím, že většinu receptů bych stejně neměla chuť zkusit. A už dlouho sním o nějakém časopise zaměřeném čistě na rostlinnou stravu. Stačí se porozhlédnout za humna, kde už něco takového mají.

Chickpea magazine. Oceňuju, že nemusí chodit až z Ameriky poštou. Můžete si ho nechat poslat v PDF, výsledná cena je pak mnohem nižší (z 20 $ klesá na 4 $). Možná je pořád docela vysoká, ale dílko je bez reklam. Úplně. Místo nich si můžete přečíst o tom, jak rychle a chutně uctít celiaka, když k vám přijde na návštěvu. Možná se necháte nalákat na uspořádání zimního pikniku (brr) nebo si radši v teple přečtěte rozhovor s autorkou i u nás poměrně známého blogu Oh she glows, Angellou Liddon. Mě osobně nejvíc nalákaly návody na vánoční dárky z kuchyně a recepty na veganské koktejly. Za projektem stojí autoři blogu hipsterfood, který mě svého času úplně nadchnul trochu jiným pojetím. Na fotkách je často taková patina ala devadesátky a „tak nějak bordel“, žádná vysoká saturace a nablýskané nádobí.


Jejich Chickpea Mag vychází čtvrtletně. Pokud si ho objednáte v té digitální formě (kterou tady tak nenápadně propaguju), přijde vám email s adresou ke stažení a stáhnout si ho můžete celkem pětkrát.

A pozor! I když jsem čekala, že na podobný formát časopisu si budeme muset u nás ještě trochu počkat, tak nedávno vyšlo první číslo Cinnamonu. Jak jménem, tak svým grafickým zpracováním mi připomíná právě Chickpea Magazine. Na obsahu se podílelo několik českých blogerek a zakladatelka časopisu Klára Bernklau. Je k dostání pouze v digitální podobě, zcela bez reklam a zdarma. Pro mě další důkaz, jak krásný projekt může vzniknout jen díky internetu a nadšení. Kdo by si takový časopis dnes troufnul vydat v tištěné podobě? Jinak se tu odráží sympatická filozofie používat hlavně lokální suroviny a já už se chystám na recepty s kapustičkami a kaštany...

 

cinammon mag3 copy

Číst dále: Co si přečíst u čaje

   

Živá strava

Pozor, otevřeno v novém okně. PDFTisk

Neděle, 28 Duben 2013 14:21

redkvicky

 

Mezi těmi, kteří řeší to, co mají na talíři, jsem jako vegetariánka vlastně dost nudná. Máme tu třeba vegany. Mezi food blogy na české scéně jsou ty veganské asi nejzajímavější (Cruelty free hedgehogs, Veganodaktyl, Bez krutosti). Pak je tu paleo, které se snaží o návrat ke stravě paleolitických lovců a sběračů. Z jídelníčku vyškrtává všechno, co člověk začal získávat 10 000 let př. n. l. přechodem k zemědělství (obilniny, luštěniny, mléčné výrobky a rostlinné oleje), odmítá i průmyslově upravený cukr. Tato dieta může být prospěšná pro lidi alergické na lepek a laktózu, ale při průzkumu paleo receptů se mi zdá, že se používá až příliš mnoho masa a vajíček.

Největší nadšení momentálně zažívá živá strava tedy „raw food“. Většina živin přijde tepelnou úpravou nazmar, ale tady se povoluje maximálně 40° C a většinou ani to ne, protože jak říká klasik, nejlepší hrnec máte přece v těle. Věcí neznalá, představovala jsem si, že stoupenci syrové stravy - vitariáni, se živí jen saláty (asi jako si to myslí někteří o vegeteriánech a není to pravda :)). Ale je to jinak, protože lidská vynalézavost je nekonečná. Luštěniny, které jsme zvyklí vařit, prostě jen namočíme a přijdeme sklidit asi za dva dny, když už jsou pěkně naklíčené. Den můžeme zahájit podivně brčálově zeleným smoothiem, k obědu si dát rawsoto a zajíst ho koláčkem a k večeři třeba ten salát s naklíčenou pšenicí.

Číst dále: Živá strava

   
 
 
 
 
 
Nejpopulrnj blogy recept